Josef Váňa

Dolů

Josef Váňa starší (* 20. října 1952, Slopné) je český dostihový jezdec, chovatel a trenér. Se sedmi vítězstvími ve Velké pardubické a s mnoha dalšími jezdeckými a trenérskými úspěchy je největší postavou českého dostihového sportu.

Dne 28. října 2009 byla Josefu Váňovi udělena Medaile Za zásluhy.

Vítězství ve Velké Pardubické


1987 - Železník
1988 - Železník
1989 - Železník
1991 - Železník
1997 - Vronsky
2009 - Tiumen
2010 - Tiumen

Zaměstnání a sport

Cesta Josefa Váni ke koním nebyla přímá a jednoduchá. Svědčí o tom i přehled povolání, která vykonával. Začínal jako chovatel a ošetřovatel koní v Tlumačově, poté byl pomocným dělníkem na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojníkem lyžařského vleku a později vedoucím lyžařského střediska tamtéž. V osmadvaceti letech se vrátil k ježdění koní u nás a jezdil také v Německu. Roku 1994 stal trenérem dostihových koní a majitelem firmy Jovan se sídlem v Bohuslavi u Karlových Varů. Sportovní trofeje ovšem nezískal jen v dostizích. V mezinárodním závodu Horské služby byl členem vítězné hlídky HS Pradědu v Krkonoších v roce 1976 a ve Vysokých Tatrách 1978, zvítězil v obřím slalomu ve Vysokých Tatrách v roce 1978, startoval v Jizerské padesátce (např. v r. 1978 čas 4:01,38 hod) a v Jesenické sedmdesátce.

Jezdecká kariéra

V dětství jezdil na všem, na čem se jezdit dalo – na kozách, krávách, koních a dokonce i na prasatech. Svůj první dostih absolvoval v roce 1979 na klisně Kalině, se kterou také získal své první vítězství. Na start Velké pardubické se poprvé postavil v roce 1985 s Paramonem a dojel na druhém místě. V jednom rozhovoru prohlásil, že nebýt jeho otálení se znovunasednutím po pádu na Hadím příkopě, dojel by při své premiéře do cíle jako vítěz.

Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. S ním dokázal zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a naposledy i přes pád na Poplerově skoku v roce 1991. Páté vítězství si připsal v sedle Vronského v roce 1997 a šesté a sedmé v sedle Tiumena v roce 2009 respektive 2010. Když byl mladý, trénoval ho nepříliš známý bývalý žokej Libor Krotký, podle kterého pojmenoval svého koně.

Na rovině startoval od roku 1989 (odkdy je vedena internetová statistika Jockey Clubu ČR) pouze dvakrát (bez vítězství), v překážkách absolvoval od roku 1989 do října 2009 celkem 628 startů, z toho 182 vítězných (procentuelní úspěšnost: úspěšnost 28,98 %). Z koní, které jezdil od roku 1989, je třeba vedle Železníka a Vronského zmínit ještě alespoň Válečníka, Juventa, Retrievera a Kedona. V rovinových dostizích mu přísluší titul jezdec, v překážkových žokej.

Trenérské úspěchy

Trenérským úspěchům žokeje Josefa Váni dominuje sedm vítězů Velké pardubické. Dvojnásobnou vítězkou v letech 2007 a 2008 byla bělka Sixteen (v roce 2009 doběhla jako druhá a 2010 třetí). Po jednom vítězství získali Decent Fellow (2006), Chalco (2001), Vronsky (1997, v sedle sám žokej Josef Váňa), Cipísek (1996), v roce 2009 Tiumen (opět s Josefem Váňou v sedle). V roce 2010 zvítězil opět s koněm Tiumen. Z dalších koní je třeba připomenout jména jako Del Sole, Juventus, Mastman, Welldancer nebo Barrow.

Zranění

Josef Váňa je pověstný svým nezdolným životním optimismem, se kterým čelí i mnohým zraněním, jimž se při svém povolání nemůže vyhnout. Jak sám říká, není snad v jeho těle jediná kost, kterou by neměl někdy zlomenou. Základní výčet jeho zranění vypadá takto: zlomenina pánve, zlomená všechna žebra, zlomenina dvou obratlů, pět fraktur levé a tři fraktury pravé klíční kosti, roztříštěné pravé rameno, fraktury zápěstí na obou rukách, zlomenina levé nohy nad kotníkem a roztříštěná patní kost, zlomená čelist, pět otřesů mozku. Nejvážnější zranění utrpěl na dostizích v německém Iffezhaimu u Baden-Badenu 5. června 1994. Při dostihu na jedné překážce spadl z Verona a kůň jednoho z dalších jezdců dopadl hřbetem na něj. Váňa utrpěl těžký otřes mozku, mnohačetné zlomeniny žeber a pánve, zhmožděniny hrudníku, levá plíce byla zčásti utržená. Během převozu do nemocnice se mu několikrát zastavilo srdce a nastala klinická smrt. I přes prvotní skeptické stanovisko lékařů se uzdravil a druhý den po návratu z nemocnice seděl v sedle koně Matia Mou. Dne 13. srpna 1994, dva měsíce po úrazu, se Váňa opět postavil na start dostihu a v říjnu startoval ve Velké pardubické. Ke své nezdolnosti v jezdectví sám prohlásil: „Když se mě budete chtít zbavit, budete mě asi muset zastřelit.“


Železník

Kůň Železník (Želda) byl úspěšný dostihový anglický plnokrevník, ryzák, valach, čtyřnásobný vítěz Velké pardubické.

Železníkova kariéra

Narodil se v Šamoríně 29. dubna 1978 a zemřel 22. prosince 2004 ve Světlé Hoře. Matka ruského chovu se jmenovala Želatina, otec Zigeunersohn byl plemeníkem v Německu. V říjnu 1979 ho koupil Agrochemický podnik ve Slavkově u Brna. Zpočátku běhal rovinné dostihy a až v roce 1982 poprvé zkusil proutěnky. Následovalo zranění zadní nohy na pastvině a kůň byl prodán do Státního statku Světlá Hora. Železník se nakonec uzdravil a mohl pokračovat v dostizích zpočátku s Antonínem Novákem v sedle.

Steeplechase začal běhat od roku 1983. Ještě v témže roce začal vítězit. První Velkou pardubickou běžel 6. října 1985 s Antonínem Novákem v sedle. Přestože se Železník bez potíží kvalifikoval a vítězil v mnoha dostizích sezóny, nepovedlo se mu vyhrát Velkou pardubickou ani v roce 1986. Zvítězit se mu podařilo až v roce 1987 s žokejem Josefem Váňou v sedle a hned novým traťovým rekordem 9:56,13. S žokejem Váňou zvítězili ještě v letech 1988, 1989 a 1991. První tři vítězství vyhrál Železník, jak pravil výrok dostihové komise, velmi lehce. To se však nedá říci o jeho vítězství čtvrtém, kdy Železník upadl na Poplerově skoku. Žokej Váňa ryzáka znovu nasedl a po fantastické stíhací jízdě zvítězili před druhým Drakem. V roce 1990 po kolizi s jiným koněm Železník upadl a dostih nedokončil. Naposledy startovala tato dvojice v roce 1992. Tento ročník Velké pardubické byl však ovlivněn demonstranty, kteří způsobili zmatek mezi koňmi. Železník doplatil na kolizi jiných dvou koní a ztratil svého jezdce. Pravidla už nedovolovala znovu nasednout a pokračovat v dostihu.

Železník byl vyhlášen koněm roku v letech 1987, 1988 a 1991. Kůň si později na vyjížďce zlomil korunkovou kost pravé zadní nohy a nemohl závodit. Ve Světlé Hoře se stal turistickou atrakcí. Zemřel ve vysokém věku 26 let. Za svou kariéru absolvoval 58 dostihů: 30× zvítězil, 9× byl druhý, jednou třetí, jednou čtvrtý, dvakrát pátý, výhry 1 723 800 korun.

Nahoru