Chlazení koní

Letní, vpravdě tropická vedra jsou nebezpečná nejen pro lidi, ale taky pro koně. Vysoké letní teploty mohou způsobit přehřátí koně. Toto nebezpečí je zvláště vysoké, jestliže kůň pracuje. Přehřátí může mít pro zdraví koně velmi těžké následky.

Přehřátí je proto nutné předejít. Dostane-li se kůň přesto do stavu, když už není s to zbavovat se přebytečného tepla, musíme koně ochlazovat.

Předně bychom se měli po skončení jakékoliv práce s koněm projít. Dvě nebo tři minuty, kdy ho povodíme krokem, napomohou k udržení dostatečné krevní cirkulace. Cirkulující krev vyplaví ze svalů metabolické zplodiny a odstraní z nich nakumulované teplo. Pokud je kůň příliš unavený a nechce se už pohybovat, je možné udržet krevní cirkulaci pomocí masírování hlavních svalových skupin v souběhu se srdečním rytmem.

Kůň by měl také okamžitě po ukončení práce dostat vodu. V průběhu prvních patnácti minut zotavování po práci musí mít kůň možnost vypít cca deset

litrů vody, aby nedošlo k dehydrataci.

Za normálních okolností by se tepová a dechová frekvence měla vrátit na svoji běžnou úroveň do deseti minut po ukončení práce. Pokud se tak nestane, je třeba koně ochlazovat, protože došlo k jeho přehřátí.

Jak ochlazovat přehřátého koně? Takto přehřátému koni se musí studenou vodou opakovaně omývat hlava, krk a končetiny. Mokré ručníky nebo kusy látky přikládané na tělo nejsou příliš vhodné. Tkanina zde funguje jako izolace, která zabraňuje úniku tepla ze svalů. Vodu, která se na těle koně ohřeje, je nutné stáhnout, kůň se pak znova omyje čerstvou studenou vodou.

Je-li příliš velké horko a k tomu vysoká vzdušná vlhkost nebo je kůň těžce přehřátý, je možné omývat studenou vodou celého koně nebo na něj pokládat i led.

Během ochlazování je však potřeba sledovat rektální teplotu koně. Ta by se měla snižovat v intervalu každých třiceti až čtyřiceti minut o půl stupně Celsia. Příliš rychlé chlazení totiž může způsobit prochlazení. Rychlé chlazení může vyvolat i tzv. ´tying-up´ syndrom. U takto postiženého koně se objevují křeče a svalové spazmy. Kůň se nechce pohnout, pociťuje bolest ve svalech. V důsledku této bolesti se jeho srdeční a dechová frekvence zvyšují, bolestí stažené svaly produkují ještě více tepla.

V okamžiku, kdy rektální teplota klesne na hodnotu 38,3°C, je možné s chlazením přestat. Ale i potom je nezbytné ještě u koně zůstat a zkontrolovat, zda se jeho stav už dostatečně stabilizoval.

Přehřátý kůň se musí umístit na stinné místo, kde je, pokud možno, mírné proudění vzduchu. To lze samozřejmě zajistit v případě potřeby i větrákem. Ale i pak je třeba, aby se kůň opakovaně vždy na chvilku provedl. Jeho svaly tak mohou snadněji odstranit teplo ze svých hlubších vrstev.

Uvedené způsoby chlazení koně ovšem jen už pomáhají odstraňovat a zmírňovat následky přehřátí koně, ke kterému by správně nemělo dojít. Dbejme proto vždy na zdraví koně tak, abychom při práci v letních vedrech předešli všem těmto možným rizikům vyplývajícím z přílišného přetěžování koně.